Anglický vliv v Irsku

Michal Jirásek 19. Duben 2012 - 22:13

Jako mnohem významnější pro dějiny Irska se ukázal průnik Normanů, když si v roce 1171 anglický král Jindřich II. podrobil několik malých irských království a dal je ve správu svému synovi, pozdějšímu králi Janu Bezzemkovi, skrz kterého přešly irské državy do moci panovníka. Angličanům se do první poloviny 13. století podařilo obsadit rozsáhlá území, jen aby je pak později začali ve prospěch původních obyvatel zase ztrácet.

Velký dopad měl i mor roku 1348, který těžce zasáhl hlavně Angličany obydlená města. Ke konci 15. století pak přímý vliv anglických králů takřka vymizel. To se však mělo opět změnit, když roku 1536 Jindřich VIII. usoudil, že je třeba si Irsko podmanit.

Středověký hrad na pobřeží Severního Irska

Irsku tehdy prakticky vládla normansko-velšská dynastie Fitzgeraldů, která se v minulosti několikrát snažila vstupovat i do vnitřní anglické politiky, což se samozřejmě Jindřichu VIII. nelíbilo. Roku 1541 tak povýšil Irsko na království a nechal se potvrdit irským parlamentem jako jeho král. To vše bylo následováno více než půl stoletím tuhých bojů o prosazení tohoto postavení i ve skutečnosti.

Na počátku 17. století tak byla konečně ustanovena první skutečná nadvláda nad Irskem se správním centrem v Dublinu. Irské obyvatelstvo však podmaněno rozhodně nebylo a odmítalo tvrdé šíření protestanství mezi původem katolickými vyznavači. Napětí se vystupňovalo v několik krvavě potlačených rebelií a ještě tvrdší prosazování anglického práva a protestanství.

Vyvlastňování majetku, přesídlování či omezování práv katolíků byla na denním pořádku. Obyvatelstvo obojího vyznání trpělo neustálými občanskými válkami. V 18. století pak navíc na Irsko udeřily těžké hladomory, při kterých zahynuly statisíce lidí a mnoho dalších z ostrova emigrovalo. Irsko bylo opravdu nešťastnou zemí.