Unionisté v Severním Irsku

Michal Jirásek 20. Duben 2012 - 21:42

Severní Irsko se začalo politicky odlišovat vůči zbytku ostrova v průběhu 19. století. Zatímco většina Irů chtěla větší či menší nezávislost na Velké Británii, existoval i menšinový proud, který naopak na setrvání unie s Velkou Británií trval. Nejsilnější pozice pak unionisté drželi právě na severovýchodě ostrova, v provincii Ulster, s centrem ve městě Belfast.

Unionistům se v závěru 19. století úspěšně dařilo stavět se proti zákonům posilujícím samosprávu Irska. Když byl v roce 1912 navržen vládou další ze série zákonů posilujících správu, unionisté reagovali vytvořením Ulsterského paktu, pod který se podepsalo takřka půl milionu lidí z provincie Ulster a který se stal jakýmsi manifestem odporu obyvatelstva severovýchodního Irska proti samostatnosti.

Belfast

Je třeba si uvědomit, že tato oblast se nestala sídlem unionistů náhodou. Belfast byl počátkem 20. století největším irským městem a jeho průmysl byl blízce navázán na ten britský. Ve městě navíc žila výrazná protestantská většina, což byl rozdíl oproti zejména katolickému zbytku Irska.

V oblasti začalo narůstat napětí a na obou stranách byly vytvářeny oddíly domobrany. Krátké přerušení přineslo vyhlášení první světové války, ale ani ta nedala Irsku klid. Ve všeobecných volbách roku 1918 pak získala většinu separatistická strana Sinn Féin a snahy o samostatnost se po celé zemi začaly obracet v násilí.

V závěru roku 1922 byl Velkou Británií speciálním zákonem uznán samostatný irský stát. Zákon však obsahoval možnost hrabství Severního Irska vystoupit z nově uznaného svobodného irského státu. A parlament Severního Irska toho i po šesti dnech využil. A tak se začala psát samostatná historie Severního Irska.